Jdi na obsah Jdi na menu

Dojdeme až na jízdárnu?

9. 10. 2015

Možná budete mít pocit, že svoje články a postup při výchově zbytečně natahuju. Já si naopak myslím, že všechno má mít svůj čas a to především, když se jedná o hříbátka.

V nadpisu článku je pro mě především důležité slovo "dojdeme". Má pro mě hned dva významy:

  1. Dojdeme = my společně. Já vím, že si říkáte, ale i doteď jsem ho odvedl/a tam, kam jsem potřebovala! Ale odvedl/a jste skutečny Vy hříbátko, nebo tak trošku vedlo ono Vás? Samozřejmě, důležitý je výsledek a to, že jsme došli tam, kam jsme chtěli.. tedy tam, kam jsem chtěla já. Já, jakožto detailista ale chci, abychom tam došli podle mých pravidel. Ta jsou důležitá pro budoucí výcvik.
  2. Dojdeme = pohyb vpřed. Pohyb vpřed pro mě znamená prostě pohyb vpřed! Není to ani uskakování do strany, není to ani couvání od spousty věcí a není to ani otáčení se za ostatními koňmi, nebo věnování zájmu všemu kolem, kromě toho, že máme někam jít.

Výčtem nahoře jsem Vám chtěla do hlavy dostat základní myšlenky toho, že i na vodění se dá koukat jako na poměrně důležitou součást výcviku. Když si ho dobře naučíte, dostanete hříbátko nejen na jízdárnu, ale dostanete ho i od koní, dostanete ho do vozíku a dostanete ho i na procházku. Nemáte pocit, že se Vám tím ohromně rozšířili možnosti toho, na čem pracovat a v čem se zlepšovat?

Začněme tedy s prvním cvikem a to je cvik JDEME. Budeme nyní čerpat z předchozích cca 14 dnů, kdy jsme hříbátku vysvětlili, že se nás nemusí bát a nemusí se bát ani věcí, které přinášíme. (Kdo mi teď nerozumí, přečtěte si předchozí článek). Pro tehnle cvik je třeba, aby se hříbátko nebálo mně, ohlávky a pozor - tušírky. Tušírka pro koně totiž nemusí znamena pouze strach a trest. Oni umějí pochopit, že tušírka pracuje pouze v momentě, kdy udělali něco špatně. Pokud si tuto logiku dobře nastavíte, Váš kůň něbude panicky utíkat před tušírkou, ale naopak bude přemýšlet, co po něm chcete a co má udělat. Tušírku tedy hříbátku ukážu, postupně mu s ní jezdím po tělě, po nohách, klidně s ní i pošvuhávám kolem, dokud se úplně neuklidní.

Když už máme tohle všechno vyřešené, můžeme se pustit do cviku JDEME. Nejjednodušší je začít způsobem, který nazývám jako "milejší". Jednoduše řečeni zamlaskám a jdu. Když hříbátko vyrazí, pochválím ho (pochválím ho s takovou vervou, že má pocit, že nikdo na světě neumí chodit lépe, než ona!!!!). A tak to zkouším pořád, dokud se nestane to, že se rozejdu a hříbátko se podle mě rozejde taky. Pokud máte doma tak trošku sabotéra, je zapotřebí mu poprvé ukázat k čemu máte sebou tušírku. Ale upozorňuji, nepřehánět a začít vždy s nejlehčím tlakem! Po pohybu vpřed se opět dostaví pochvala hodná světového šampiona.

Předpokládejme, že cvik už pár dní trénujete a hříbátk ose Vám krásně rozchází. Narazili jste na problém? Já hned na tři. Zaprvé, potřebuju hříbátko umět zastavit, zadruhé potřebuji ho umět zatočit a zatřetí nechci jen chodit krokem, chci i klusat.

Klus a zatáčení si necháme na jízdárnu., Přecijen je bezpečnější trénovat tyhle cviky na místě, které je pro to uzpůsobené. Zastavení je ovčem věc, kterou můžeme trénovat všude.

Když to všechno shrnu, splnili jsme tedy to, že jdeme společně a pohybem vpřed dle mých pravidel.

Cvik STŮJ trénuji pomocí tlaku na plec. Když už společně vytváříme cvik JDEME, chci zastavit... já tedy zastavím. Hříbátko pokračuje? Jako milejší metodu doporučuji použít hlasovou pomůcku (např "Hou", "Ššššt", "Stát") a potom Vaší dlaň, opřít jí hříbátku o plec a vrátit ho zpět do pozice, ve které ho vodíte. Zde je opět matkou moudrosti opakování. Takže cvik opakuji do té doby, než si hříbátko řekne "Ty jooo, ona mě stějně pokaždé vrátí, tak já zastavím rovnou.." Teď přišla Vaše chvilka chválení šampiona! První zastavení musíme náležitě ocenit :) Jako nemilou metodu volím postupné poťukávání tušírkou. tlak zvyšují do té doby, než hříbátko pochopí, co po něm chci. Ještě bych se ráda vrátila k hlasové pomůcce. Poměrně nepodstatně jsem jí přešla, ale pro mě je poměrně podstatná. Když si naučíte koně na hlasovou pomůcku, uvidíte, že v budoucnu jí oceníte jak u lonžování, tak např u zastavování ze sedla. Protože co se týče westernových disciplín, hlasové pomůcky jsou zde v závodehc povoleny.

Zde bych ráda upozornila také na tlak ohlávkou. Vzhledem k tomu, že já svůj výcvik směřuji k co nejmenším pomůckám a nechci, aby byl v budoucnu vidět, nepoužívám nikdy tlak ohlávkou. Nethaám za vodítko, netahám za ohlávku. Protože víte jak to ve většině případů skončí? Kůň si jde kam chce a člověk za ním vsí na ohlávce. Nevypadá lépe, když nenápadně položíte ruku před plec a kůň zastaví? :)

V budoucnu už tedy budeme důsledně požadovat to, že když se rozejdu já, rozejde se i hříbátko (a´t se kolem děje co se děje) a když zastavím já, zastaví také hříbátko. Myslete na to, že tohle je o důslednosti. Záměrně jsem se ještě vůbec nedostala na jízdárnu, protože tenhle cvik je potřeba opakovat a trénovat pokaždé, co hříbátko někam vedete.

Takže vodíme, vodíme, vodíme, příště už dojdeme až na jízdárnu a naučíme se správně zatáčet a troufneme si už i naklusat.. :)